O víkendu s čočkou vidím trochu hůř než předtím, ale dávám to
za vinu rozkapanému oku. V sobotu večer mne začalo bolet celé
tělo a mám teplotu. V neděli se nemůžu postavit na nohy jak mne všechno bolí.
Jdu na pohotovost. Mám nějaký zánět v těle, dostávám antibiotika, operace se asi
oddálí.
Celý víkend chodím před zrcadlo a sleduju jestli nešilhám.
Ani jednou jsem to nezpozoroval, nevím co viděla.
V pondělí jdu na kontrolu, tentokrát se starším synem.
Nahlásím se na recepci a pomalu jdeme k ordinaci. Hned jdeme dovnitř. Syn dostává
krabici s hračkami, ale ta ho moc nebere, spíš kouká kolem na všechny ty
přístroje. Říkám panu doktorovi o zánětu a že jsem ani jednou nepozoroval, že bych šilhal. Ten mi vyndává čočku a říká mi, že je vše v pořádku, jen na operaci musí být tělo zdravé a tak se domlouváme,
že jakmile půjdu na kontrolu k obvodnímu a bude mi dobře, tak se mám ozvat.
Na odchodu má
syn dotaz, jestli je oko duté nebo v něm je nějaká tekutina. Dostává do ruky model oka a
vysvětlení, že je v něm něco co má konzistenci asi jako bílek a je to mazlavé.
Děkujeme a odcházíme.
Po dalším týdnu doma jsem byl na kontrole u obvodního lékaře a ten mi říká že všechny odběry jsou již v pořádku. Vysazuji antibiotika a volám panu doktorovi Sieglovi a domlouváme se, že se mám stavit ukázat a dohodnout termín operace.
Druhý den jedu na sjednanou kontrolu. Pan doktor mě znovu prohlíží na několika přístrojích, ptá se jak se cítím a nakonec hledáme termín operace. Operace očí proběhne ve čtvrtek 5. června.
Žádné komentáře:
Okomentovat