Další dny si jen užívám volnosti bez brýlí a těším se na
pátek na návštěvu ZIRISu. Objednaný jsem na odpoledne a nemám, kdo by mi
pohlídal syna. Musí jít se mnou. Beru ho ze školky, vysvětluji, kam jdeme a že má
být hodný.
Přijíždíme do ZIRISu, hlásíme se v recepci a během minuty
jsme v ordinaci. Syn se trošku bojí, trošku stydí, ale pan doktor Siegl ví, jak na něj.
Vytahuje krabici od bot plnou hraček z kindervajec a dává je ke stolu, kde malej
sedí. Nabádá ho, že si může vybrat co chce a vzít si kolik chce. Namítám, že má
malé kapsy.
Kluk si hraje a pan doktor jde ke mě a řešíme jaký byl týden
s čočkou. Povídám, jak se mi několikrát stalo, že levé oko nechtělo doostřit,
ale jen tehdy kdy jsem se na to soustředil. Pak mne informuje, že mi rozkape oko,
aby ho mohl vyšetřit. Dvakrát mi kápne do oka a začínám na něj vidět nějak
mlhavě.
Následuje kolečko kolem všech přístrojů, které tam jsou,
ukazuje mi nějaké obrázky mého oka a vysvětluje, co na nich je. Vypadá to, že je vše
v pořádku a operace může proběhnou. Ještě chvíli čekáme na vyšetření na posledním
přístroji. Já nemám dotazy, dívám se na syna jak si hraje, teď už i se
sestřičkou a vypadá spokojeně. Na chvilku si s nimi hraje i pan doktor.
Doděláme poslední vyšetření a už to vypadá, že se dohodneme na termínu laserové operace a na typu operace 6D PRK – NoTOUCH.
Vzpomínám si na tu známou co říkala a sděluji to panu
doktorovi. Ten mi vysvětluje, že to je podstatná informace. Bavíme se o tom, že
jen ona to viděla a nikdo jiný. Chce mít jistotu. Do pondělí dostanu ještě
čočku a budu si to hlídat. Na odchodu chci vzít malého, ale ten je tak zabraný
do hry, že mne moc nevnímá, připojuje se k němu pan doktor. Dneska neodejdeme. Po
asi deseti minutách se mi povedlo je od hraček dostat. Malej bere formuli a
"krokodýloauto" do kapsy, děkujeme a odcházíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat